TOP 10 největších ekonomických krizí historie

Ekonomická krize je jedním z nejvýznamnějších fenoménů moderního světa, ačkoli mnoho z nás má tendenci považovat ji za něco, co se dělo pouze v minulosti nebo v jiných zemích.

Nicméně, každá země se může potýkat s hospodářskou krizí, ať už způsobenou nesprávným hospodařením s penězi, neudržitelnou úrovní zadlužení nebo vnějšími faktory, jako jsou války, pandemie, nebo přírodní katastrofy.

V tomto článku se zaměříme na TOP 10 největších ekonomických krizí historie, které ovlivnily celé regiony, kontinenty a dokonce i celý svět.

Tyto krize měly obrovský dopad na hospodářství, politickou situaci a společnost jako celek, a staly se katalyzátory pro ekonomické a sociální změny v mnoha zemích.

Obsah článku

Co je ekonomická krize?

Na úvod je třeba definovat, co vlastně pojem ekonomická krize představuje. Ekonomická krize je období hospodářského poklesu, které může mít závažné důsledky na společnost jako celek. Tyto krize se mohou projevit různými způsoby, včetně masové nezaměstnanosti, inflace, poklesu cen aktiv a recese.

Tyto krize mohou mít závažné důsledky na společnost. Mezi nejčastější důsledky patří masová nezaměstnanost, což vede ke snížení životní úrovně, zvyšování chudoby a sociálního napětí.

Krize mohou také vést k bankrotu podniků a bank, což má za následek ztrátu úspor a nižší spotřebu. Tyto důsledky mohou vést ke zpomalení hospodářského růstu a v některých případech k recesi.

Ekonomické krize mohou být obtížné řešit, ale existují opatření, která mohou být použita k minimalizaci dopadu. Vlády a centrální banky mohou použít různé nástroje, včetně snižování úrokových sazeb, navýšení veřejných investic a poskytování finanční pomoci pro ohrožené.

1. Tulipánová krize – 1637

Tulipánová bublina neboli Tulipánová horečka byla spouštěčem jedné z prvních ekonomických krizí na světě. Jak už název napovídá, probíhala v nizozemském Amsterdamu v 17. století. Amsterdam byl v té době jedno z nejvýznamnějších obchodních center na světě.

Velmi lukrativní komoditou se staly právě cibulky tulipánů, pro které je Nizozemsko dodnes tak známé. Některé z nich byly mimořádně vzácné a tamní obchodníci toho využili. Společnost zažívala šílenství.

Ceny některých cibulek začaly stoupat do astronomických výšek. V přepočtu na dnešní hodnotu byli kupující za jednu cibulku ochotni zaplatit více než 50 000 dolarů.

Stejnou částku stál tehdy i dům v centru města. Zlom nastal právě v roce 1637, kdy celá bublina praskla.

Mnoho lidí se dostalo do finanční tísně a následovala krize. Obětí byl také známý malíř Rembrandt van Rijn. Nejenže předělal na tulipánech, ale jelikož se jeho díla neprodávala, musel nakonec prodat i svůj dům.

2. Velká hospodářská krize – 1929 – 1933

Velká hospodářská krize byla první finanční krize, která ovlivnila celý svět. Způsobil ji pád burzy New York Stock Exchange na Wall Street v roce 1929. Za oficiální den vypuknutí se považuje Černý čtvrtek.

Konkrétní příčina vzniku je dodnes sporem. Odborníci se však většinou shodují na extrémní míře inflace, která dosahovala v průběhu osmi let až 63 %. Centrální banka Spojených států amerických v těch letech průběžně zvyšovala počet zlatem nekrytých peněz v oběhu.

Následkem byl pokles úrokových sazeb, snazší získání úvěrů a schopnost investovat do akcií. Vznikla obrovská cenová bublina, na což centrální banka reagovala zvýšením úroků. Investoři nestačili tento rozdíl vykrývat zisky z akcií, což vyústilo v masivní propad na trhu.

Byla ovlivněna všechna hospodářská odvětví, nejvíce průmysl. Poklesla výroba i poptávka. Konkrétně v Československu byl průmyslový pokles až 40%. Celková nezaměstnanost vzrostla v letech 1929 až 1933 ze 42 tisíc na 740 tisíc nezaměstnaných.

Krize měla nejtvrdší dopad právě ve Spojených státech amerických, ale projevila se i v dosud ekonomicky vzkvétajících státech, jako Velká Británie, Německo, Francie, Polsko, Kanada nebo zmíněné Československo. Napříč jednotlivými zeměmi trvala různě dlouhou dobu.

3. Mexická krize – 1994

Mexická krize z roku 1994 je známa také pod pojmem Prosincový omyl nebo Tequilová krize. Zpočátku šlo o krizi tamní měny – pesa, která začala ztrácet na hodnotě. Časem však přerostla do hospodářské krize.

Země nebyla více schopna financovat kurz pesa na americký dolar a musela přistoupit k volnému směnnému kurzu. Důsledkem bylo výrazné devalvování měny a ztráta důvěry zahraničních investorů. Chybějící kapitál vyústil až do hospodářské krize.

Mexiko však nebylo jedinou zemí, která na osudovou prosincovou chybu doplatila. Ovlivněny byly i měny dalších zemí Jižní Ameriky, například Argentiny nebo Brazílie. Tento dopad se označuje jako Tequilový efekt.

Padající peso bylo nakonec podpořeno záchranným balíkem v hodnotě 50 miliard dolarů, který koordinoval tehdejší americký prezident Bill Clinton a který spravoval Mezinárodní měnový fond.

4. Asijská krize – 1997

Asijská finanční krize, nazývaná také Asijská nákaza, byla sledem devalvací měn a dalších událostí, které začaly v létě 1997. Postupně se rozšířily na mnohé asijské trhy. Měnové trhy nejprve selhaly v Thajsku, v důsledku rozhodnutí vlády přestat vázat místní měnu na americký dolar. Poklesy jmen se rychle rozšířily po celé východní Asii.

V důsledku devalvace thajského bahtu klesla velká část východoasijských jmen až o 38 %. Mezinárodní akcie také poklesly až o 60%. Poklesy trhu však bylo možné cítit i ve Spojených státech, Jižní Americe, Evropě a Rusku.

Asijská finanční krize se naštěstí zastavila díky finančnímu zásahu a pomoci Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Vedla k velmi potřebným finančním a vládním reformám v zemích, jako Thajsko, Jižní Korea, Japonsko a Indonésie.

5. Ruská krize – 1998

Ruská finanční krize, nazývaná také Krize rublu nebo Ruská chřipka, vypukla 17. srpna 1998. Projevila se znehodnocením místní měny – rublu a nesplácením dluhu vůči ostatním zemím.

Pět let před finanční krizí vydalo Rusko na financování svého rozpočtového deficitu takzvané GKO – státní pokladniční poukázky bez inflace.

Ty přilákaly obrovské množství zahraničních investorů, kvůli vysokým úrokovým sazbám. Vláda použila výnosy z prodeje na splácení úroků ze stávajících dluhů.

Ruská ekonomika ale stále bojovala s korupcí, politickou nestabilitou a nedostatkem ekonomických reforem. K tomu se přidaly klesající ceny ropy a země se nezastavitelně řítila do ekonomické krize. Pro představu, ruská vláda dlužila zaměstnancům nevyplacené mzdy v hodnotě více než 10 miliard eur.

V roce 1997 se Moskva pokusila získat ještě více peněz prodejem GKO s úrokovými sazbami až do 200%. Investoři nakonec ztratili důvěru v ruskou ekonomiku a hromadně prodávali rubly a další ruské cenné papíry. Výsledkem byla velká hospodářská krize. Mnoho bank zmizelo během několika týdnů.

Ruská centrální banka použila své devizové rezervy ke stabilizaci rublu, ale nemohlo to. Rovněž půjčka Mezinárodního měnového fondu se ukázala jako neúčinná. Rusko se dostalo z krize až v roce 1999, kdy se začaly zvyšovat ceny ropy.

6. Brazilská krize – 1999

Brazilská krize se projevila takzvaným Efektem samby, který představoval téměř 35% pokles hodnoty brazilské měny. Krize byla způsobena Asijskou finanční krizí z roku 1997, která vedla Brazílii ke zvýšení úrokových sazeb, snižování výdajů a zvyšování daní ve snaze udržovat hodnotu své měny.

Zmíněná opatření však nepřinesla zamýšlený účinek a brazilská měna devalvovala. Pokles vyvolal obavy, že přetrvávající hospodářská krize v Asii se rozšíří do celé Jižní Ameriky. Mnoho zemí Jižní Ameriky bylo totiž velmi závislých na průmyslovém exportu Brazílie.

Obavy vedly k tomu, že brazilská vláda přijala úsporný program s cílem získat balík pomoci ve výši 41,5 miliard dolarů od Mezinárodního měnového fondu a dalších světových věřitelů. Na konci roku 1999 se efekt zmenšoval a brazilská ekonomika se začala zotavovat.

7. Dotcom bublina – 2000

Dotcom bublina, známá také jako Internetová bublina, Boom dot-com nebo Technologická bublina, byla bublina na trzích s akciemi způsobená nadměrnými spekulacemi v internetových společnostech na konci 90. let, období masivního růstu v používání a adopci internetu.

Během bubliny exponenciálně rostla hodnota akciových trhů, přičemž technologický index NASDAQ stoupl mezi lety 1995 a 2000 z méně než 1 000 na více než 5 000. V letech 2001 a 2002 bublina praskla a akcie se propadly. Index NASDAQ se propadl až o 76,81%.

Na konci roku 2001 se většina akcií Dotcom rozpadla. Dokonce i ceny akcií akcií s technologií blue-chip, jako jsou Cisco, Intel a Oracle, ztratily více než 80 % své hodnoty. Trvalo téměř 15 let, než NASDAQ znovu získal Dotcom vrchol, což se podařilo 23. dubna 2015.

8. Argentinská krize – 2002

Stejně jako jiné latinskoamerické národy, i argentinská ekonomika byla v 80. letech 20. století tvrdě zasažena latinskoamerickou dluhovou krizí. Rozmáhající se korupce, vysoká inflace i vojenská diktatura dohnaly argentinskou ekonomiku ke kolapsu. Prudká devalvace brazilské měny v roce 1999 poškodila také argentinský export.

Argentinská ekonomika byla brzy v naprosté recesi. Vláda všem zmrazila bankovní účty a po celé zemi propukly násilné protesty. Pro nedostatek peněz si lidé vyměňovali zboží. Dvě po sobě následující vlády nedokázaly zemi vymanit ekonomiku z recese. Argentině trvalo tři roky, než se z krize vzpamatovala.

9. Novodobá finanční krize – 2007-2009

Mnozí z nás si pamatují poslední velkou finanční krizi. Byla to nejničivější finanční krize od Velké hospodářské krize v roce 1929. Nazývá se také Velkou recesí a byla způsobena velkou realitní bublinou v USA.

Na pozadí nízkých úrokových sazeb a hypotečních úvěrů s nízkým rizikem byl americký trh s bydlením v letech 2002 až 2007 jako na steroidech.

Výsledkem bylo, že i lidé s nízkým nebo nestabilním příjmem si mohli kupovat přehnaně drahé domy s nulovými zálohami. Každý si mohl dovolit svůj Americký sen.

Bylo jen otázkou času, kdy dlužníci přestanou splácet své půjčky, neboť na ně nebudou mít peníze. V období od října 2007 do března 2009 nastal na trhu s akciemi obrovský propad až o 56,8 %. Z amerických akciových trhů se ztratilo více než 6,5 miliardy dolarů.

Dopady finanční krize byly cítit na celém světě. Během Velké recese zkrachovalo několik gigantů finančních služeb, včetně Lehman Brothers, Washington Mutual nebo Bear Stearns. Navzdory obrovským ozdravným opatřením se mnoho odborníků vyjadřuje, že její důsledky pociťujeme dodnes.

10. Aktuální ekonomická krize

Současná ekonomická krize způsobená pandemií COVID-19 patří mezi největší ekonomické krize v historii lidstva. Pandemie COVID-19 zasáhla ekonomiku ve více směrech, od zavření podniků a ztráty pracovních míst po pokles poptávky a klesání cen akcií.

Vlády a mezinárodní organizace jako IMF a Světová banka se snaží zmírnit dopady krize prostřednictvím pobídek a pomoci pro podniky a lidi, kteří jsou nejvíce ovlivněni. Nicméně, cesta k ekonomické obnově bude dlouhá a komplikovaná, a bude záviset na schopnosti zemí rychle a účinně reaktivovat své ekonomiky.

Závěr

Současná krize také ukázala silné nerovnosti v ekonomice a sociálních tématech. Mnohé menší podniky a pracovníci v oblastech s nízkou mzdou a pracovními příležitostmi jsou více zranitelní vůči ekonomické krizi než jiní.

Krize také ukázala důležitost mezinárodní spolupráce a koordinace v boji proti pandemii a ekonomické krizi. Mnohé země se musely spoléhat na mezinárodní pomoc a podporu, aby překonaly potíže způsobené pandemií.

V současnosti se snažíme co nejdříve překonat současnou krizi, avšak je důležité být připraven na budoucí krize a zlepšit naši schopnost rychle reagovat a zvládat je.

Jak se na takovou krizi připravit? Financer.com má pro vás pár tipů, které si můžete osvojit a jejich dodržování vám pomůže být v době krize o krok vpřed:

Zvyšte tvorbu finančních rezerv. Šetřete a přemýšlejte nad svými výdaji kriticky. Čím větší finanční rezervu si před krizí vytvoříte, tím lépe se vám během krize bude spát.
Splaťte nejdražší úvěry. Navzdory růstu svých příjmů se nezadlužujte. Naopak, pokuste se zbavit svých finančních závazků co nejdříve.
Pojistěte si zaměstnání. Pokud předpokládáte, že by se vás mohla po příchodu krize týkat možnost ztráty zaměstnání, pojistěte se proti ní.
Pojistěte si splátky vašich úvěrů. Pojištění hypotéky či jiného úvěru je běžnou praxí. Při aktivním přemýšlení nad možnými následky krize by mělo být také vyústěním vašich činů.
Udělejte si strategii. Přemýšlejte nad tím, jaký postup zvolíte v případě snížení příjmu či ztráty zaměstnání. Nastavte si rozpočet takzvaného „nejhoršího scénáře“ a pokuste se poznat své osobní finance co nejlépe.