Inflace 2019 – tvrdá data a jejich dopad

pár minut

Inflace je jednoduše řečeno nárůst cen v určitém období. Není to nevyhnutelně špatná věc. Díky ní fungují všechny ekonomiky na světě.

Peníze získají větší hodnotu než produkty > lidé se dostanou snadněji k penězům > více utrácí > obchodníci zvýší cenu produktů > ekonomika pracuje správně a zlepšuje se

Inflaci u nás počítá Český statistický úřad jako vážený průměr (každá položka má jinou vážnost ve výpočtu, zvýšení ceny praček o 1% nebude mít tak stejnou vážnost jako zvýšení cen pečiva o 1%) u jednotlivých položek, které domácnosti nakupují a používají.

V současnosti je jich 775, z nichž je 117 regulovaných. U nich stát určuje pevně cenu, jedná se například o ceny poštovních známek, dálničních známek nebo elektřiny.

Zbytek, neregulovaný, je určen současnou situací na trhu. A právě o kolik se zvýší průměr cen za předchozí období, tak vysokou máme inflaci.

Jak ovlivňuje inflace mě v roce 2019?

  • Ceny zboží a služeb porostou, nicméně z dlouhodobého hlediska je tohle kompenzováno zvyšováním mezd.
  • Ceny nemovitostí porostou, což zvýhodňuje prodejce a znevýhodňuje nákup.
  • Pokud spoříte, inflace ukrojí část Vašich zisků.
  • Pokud platíte úvěr, s každým rokem inflace se jeho hodnota o trochu snižuje.
  • Pokud cestujete, zjistíte, že zboží a služby ve státech s nižší inflací pro Vás budou levnější.

Inflace není nevyhnutelně špatná věc.

Z hlediska jednotlivce jde o velký průšvih, z národně-hospodářského však jde o základní stavební kámen každé ekonomiky.

To nejdůležitě, co byste si měli z tohoto článku odnést je následující: Průměrná roční míra inflace dosáhla začátkem roku 2019 hodnoty 2,2 %, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v prosinci 2018. Běžně dosažitelné zhodnocení Vašich financí se pohybuje okolo 1% ročně. To znamená, že každý rok vám inflace ukrojí 1-2% z vašich úspor. Pokud se vám toto konstatování nelíbí, začněte s vašimi úsporami lépe pracovat. Porozhlédněte se po investičních příležitostech. Nemusí se okamžitě jedna o burzu, zajímavou a relativně bezpečnou variantou je P2P půjčování. Více se dočtete o tomto způsobu investování v našem článku.

Co způsobuje inflaci?

Inflaci způsobuje několik věcí. Mezi nejčastější patří:

  • tisknutí velkého množství peněz. Tímto se znehodnocuje měna, protože peníze jsou „snadněji k dostání“ když je jich více. Zvýší se ceny zboží a služeb a ekonomika se dává díky inflaci do pohybu. Na druhé straně, pokud dojde k tzv. hyperinflaci, je ekonomika naopak v pěkném průšvihu. Ceny raketově rostou kvůli chybějícímu zboží, a na to banky reagují tisknutím vyššího množství peněz, aby se pokryla poptávka po nich. Čímž se tvoří začarovaný kruh. Ceny opět porostou, natiskne se více peněz, ceny opět porostou… V Německu v roce 1920 stál $1 okolo 42 marek. Po válce v průběhu hyperinflace už to bylo 4.2 milionu marek za jeden americký dolar.
  • když je větší poptávka po zboží, než se stíhá vyrábět, zvyšují se ceny.
  • inflace ze zemí, ze kterých se dováží zboží a služby
  • když se zvednou mzdy více než se očekávalo, výrobci čekají, že zákazníci nakoupí zboží více a tak zvednou ceny také. Což samozřejmě vytvoří nové požadavky na zvýšení mezd.

Rovných 19 zajímavostí o inflaci

  1. Dolar z roku 1950 má nyní hodnotu pouhých dvanácti centů.
  2. Slovo inflace pochází z latinského „inflare“, které znamená vyhodit do povětří nebo zapálit. Prvně byl tento termín použitý v roce 1838 k popsání zvyšujícího se množství peněz. dnes je definice inflace diskutabilní, přesto má společný základ – „zatímco ceny zboží rostou, hodnota peněz klesá.“
  3. Míra inflace je procentuální vyjádření, o kolik vzroste cena zboží za rok. Pro příklad, když bude inflace 1,5% a cena tatranky 10Kč, za rok bude stát přibližně 10,15Kč.
  4. Vlády a centrální banky se snaží udržet inflaci v dvou až tří procentním rozmezí. Pro srovnání – v historii USA inflace kolísala v rozmezí od nuly do více jak dvaceti procent. (Děsivý fakt – vlády a centrální banky udělají skutečně cokoli, aby inflaci drželi v tomto rozmezí. Ať už půjde o kvantitativní uvolňování, zvýšení úrokových sazeb nebo jejich snížení, nebo klidně i o měnovou reformu. Ve finančním světě existuje jen jedna nejděsivější věc, a tou je deflace. Představa, že by se hodnota peněz zvyšovala a zároveň klesala cena zboží, je tak příšerná, že se na ní radši ani nemyslí. Proč tomu tak je? Stačí pár let celosvětové deflace a ekonomiky nám „pojdou hladem.“)
  5. Válka Severu proti Jihu stála tehdejší Ameriku v roce 1860 skoro sedm miliard dolarů. Jebže vzhledem v dalším nepřímým nákladům a poškození ekonomiky by stejná válka dnes přišla na 46 bilionů dolarů (50 nejbohatších lidí na světě má dohromady sotva jeden a půl bilionu dolarů. Současný dluh USA je okolo 47 bilionů dolarů).
  6. Natočení filmu Cleopatra (1963) by díky inflaci v dnešní době stálo o něco více než natočení Avatara od Jamese Camerona.
  7. Hyperinflace v Německu okolo roku 1920 dosahovala takových hodnot, že bylo výhodnější topit penězi než dřevem.
  8. Rekord v počtu nul na bankovce drží Zimbabwe. Jejich největší bankovka měla 14 nul. Pak přišla měnová reforma, která jich několik škrtla. Absolutně největší rekord však drží  Maďarsko – počet nul na tehdejší bankovku by se nevešel, a tak její hodnotu napsali slovy. Nehledě na to, že tam měli v roce 1946 inflaci 12 950 000 000 000 000%.
  9. Ještě jednou hyperinflace v Maďarsku – po druhé světové válce se prakticky ceny zdvojnásobovaly každých 13-14 hodin.
  10. Je velmi pravděpodobné, že za pádem antického Říma stála nekontrolovatelná hyperinflace.
  11. Každá válka zapříčiní obrovskou inflaci v zasažené zemi.
  12. V roce 2008 měla Zimbabwe inflaci přes 12 500%.
  13. V roce 2008 byla ve třech zemích na světě deflace (mezi -3,6% až -0,2%).
  14. Než v Zimbabwe přišla měnová reforma, za jejich nejhodnotnější bankovku jste si mohli koupit maximálně bochník chleba.
  15. Během 20. století bylo dvacet osm hyperinflací, z toho dvacet až po roce 1980.
  16. Přemíra dováženého zlata a stříbra z nově objevené Ameriky způsobila mezi 15. a 17. stoletím celoevropskou inflaci a problémy s cenami.
  17. Když se ještě používalo zlato jako platidlo, inflace nastávala jen tehdy, když se tehdejší panovníci rozhodli „ředit“ zlato v mincích dalšími kovy.
  18. Vysoká úmrtnost při moru v Evropě způsobila přemíru peněz v oběhu, což vedlo k tomu, že i když pracovníci dostávali mnohem vyšší platy, mohli si dovolit koupit mnohem méně.
  19. Dokud ještě platil Zlatý standard (od 19. století do konce roku 1918), všechny zůčastněné země prakticky žádnou inflaci nepociťovaly.

Některá fakta působí úsměvně, přesto se za nimi skrývá dost děsivá minulost. Skoro až nesmyslná inflace v Maďarsku působí zajímavě, dokud si neuvědomíte, že i nejbohatší lidé v zemi si za pár týdnů nemohli koupit ani základní jídlo.

I když inflace působí hrozivě, její opak, deflace, je ve skutečnosti mnohem hrozivější. Ale o tom jindy.