Zdanění kryptoměn v roce 2024

Kryptoměny jsou v poslední době obrovským hitem, každý den nabírají na popularitě a odborníci jim prorokují ještě slibnější budoucnost.

České orgány však stále žádným způsobem tuto digitální měnu z právního hlediska neupravují. Česká národní banka nevnímá kryptoměny jako měnu, ale jako movitý majetek, z čehož vyplývají určité daňové povinnosti.

Ačkoli se zdá, že byste se díky tomuto zdánlivému přehlížení ze strany úřadů mohli vyhnout zdanění svých zisků z krypta, opak je pravdou.

Finanční a daňové úřady již (i když s mírným zpožděním) stihly na situaci zareagovat a na tradery si posvítí i díky nově zavedené povinnosti online platforem sdílet informace s úřady.

Česká legislativa a kryptoměny

České instituce, tedy Česká národní banka a Finanční správa, nevnímají kryptoměny ani jako investice, z tohoto důvodu se nepočítá ani s žádným časovým testem, při kterém se zisk z investic, které jsou drženy méně než 3 roky nedaní.

Kryptoměny jsou tedy českými finančními orgány brány jako movitý majetek, na který se vztahuje §10 zákona o daních z příjmů. Což znamená, že zisk z kryptoměn se musí řádně danit.

Kryptoměny daně

Pod zdanitelným příjmem u kryptoměn se rozumí rozdíl mezi příjmem z prodeje nebo směny kryptoaktiva, výdajem na nákup a transakčními poplatky.

Pod prodej kryptoměny z pohledu daňové povinnosti spadá jakákoli forma výměny virtuální měny za majetek, poskytnutí služby, výměna za jinou virtuální měnu či její odplatný převod.

Zdanitelným příjmem je také příjem z tažení kryptoměny. Takový příjem vzniká v případě, že těžař kryptoměnu prodá.

Způsob zdanění se liší podle toho, zda s kryptoměnami obchoduje fyzická nebo právnická osoba.

V případě, že kryptoměny nakupujete pravidelně a nevíte, jak pro účely zdanění zjistit nákupní cenu. Můžete buď použít aritmetický průměr nákupních cen nebo použít metodu FIFO, a tím účtovat opravdu každou pořizovací cenu.

Jak danit kryptoměny – Fyzická osoba

Na obchodování s kryptoměnami, které není soustavná činnost se nevztahuje žádné osvobození. Fyzická osoba může být osvobozena od danění kryptoměn výhradně v případě, že všechny její příjmy z ostatních činností jsou nižší než 30 tisíc korun ročně.

Při přemýšlení o tom, jak danit kryptoměny, je však důležité myslet na to, že do tohoto ročního limitu se počítají všechny vaše příjmy z vedlejších činností, které produkují zisk. To znamená nejen ty z kryptoměn. V okamžiku, kdy danou částku překročíte, daníte ji celou.

V případě, že vaše příjmy přesahují 48násobek průměrné mzdy, vztahuje se na vás 23% procentní daň. Stále máte ale možnost snížit si daňový základ o odečitatelné položky, případně využít slevy na dani.

Jak danit kryptoměny – právnická osoba

V případě, že investujete do kryptoměn, je několik důvodů, proč je to výhodnější dělat jako právnická osoba nebo OSVČ. První výhodou je hlavně u vyšších zisků plochá sazba daně ve výši 19%.

Stejně jako u fyzických osob, i v případě firem se zisk z kryptoměn daní pouze v okamžiku prodeje. U firm je však další výhodou, že se příjmy z kryptoměn promítnou do celkového hospodářského výsledku.

To znamená, že určitou ztrátu firmy v konkrétní oblasti lze snížit příjmem ze zisků z kryptoměn, avšak výhradně ve stejném účetním období, respektive roku.

Určení pořizovací ceny

Představte si, že jste v roce 2018 koupili 2 Bitcoiny, jeden za 25 000 Kč. Později, v roce 2019 jste k němu dokoupili další 2 Bitcoiny, jeden za 50 000 €. V roce 2021 jste se ale rozhodli prodat, konkrétně 3 Bitcoiny, jeden za 75 000 Kč.

V případě, že jste jednotlivé kryptoměny, které jste prodali společně nabyli za různé ceny, máte 2 možnosti jak určit jejich pořizovací cenu. Buď prostřednictvím váženého průměru, nebo takzvanou metodou FIFO.

Vážený průměr

Dohromady jsme koupili 4 Bitcoiny spolu za 150 000 Kč. Jeden Bitcoin tedy stál 150 000/4 to je 37 500 Kč.

Prodali jsme 3 Bitcoiny celkem za 225 000 Kč. Náklady na jejich získání jsme měli 37 500*3, což je 112 500 Kč.

Pro zdanění Bitcoinu použijeme zdanitelný zisk (zisk – náklady) v tomto případě činí 225 000 Kč – 112 500 Kč, čili 112 500 Kč. Tuto částku jsme povinni zdanit (sazba daně bude 15 %). Celkově tak státu za tento prodej zaplatíme téměř 17 500 Kč.

Metoda FIFO

Při využití metody FIFO představuje pořizovací cenu 1 Bitcoinu cena, kterou jsme zaplatili za pořízení první BTC, tedy 25 000 Kč.

Prodali jsme 3 Bitcoiny celkem za 225 000 Kč. Náklady spojené s jejich pořízením byly 3*25 000 Kč, čili 75 000 Kč.

Zdanitelný zisk (zisk – náklady) činí 225 000 – 75 000 Kč, čili 150 000 Kč. Tuto částku jsme povinni zdanit (sazba daně bude 15%). Celkově tak státu za tento prodej Bitcoinu zaplatíme daně ve výši 22 500 Kč.

Regulace kryptoměn

Jak jsme již v úvodu zmiňovali, v porovnání s tempem vývoje ve světě kryptoměn, česká legislativa výrazně zaostává. Přesto je docela velmi pravděpodobné, že se to bude muset v blízké budoucnosti změnit.

Kryptoměny se čím dál stávají pevnou součástí finančního světa, investují do nich obrovské korporace a věří jim mnozí odborníci ze světa financí. České finanční a legislativní orgánu budou muset na tuto výzvu reagovat.

Na přípravě legislativy v oblasti kryptoměn již dlouhodobě pracuje například Evropská unie. Jejím cílem je sjednotit trh s kryptoměnami v rámci celé unie. Zásadní změnu má přinést uznání kryptoměn za finanční nástroje.

Připravovaný návrh má 4 hlavní cíle: právní jistota, podpora inovací, ochrana spotřebitele a finanční stabilita.