Nejnižší splátka neznamená nejlevnější

Banky, nebankovní společnosti a úplně všichni se v reklamách chlubí nízkou měsíční splátkou – nebo ještě lépe garancí nejnižší splátky na trhu. Jenže malá měsíční splátka ale neznamená, že je je půjčka vůbec vhodná; podle výsledků průzkumů agentury Stem/Mark pro Air Bank* si to ale celá pětina respondentů myslí.

V čem je tedy potíž?

Dlouhá doba splatnosti zkresluje

Úvěrové firmy totiž mohou dosáhnout nízké měsíční splátky několika způsoby – buď sníží úroky, sníží poplatky nebo prodlouží dobu splatnosti. A právě prodloužení doby splatnosti na výsledné měsíční splátce udělá hodně velké divy; jenže na druhé straně udělá i velkou paseku.

Jako klient vám tak splátky berou méně peněz každý měsíc z vašeho rodinného rozpočtu. Na druhou stranu ale společnosti platíte mnohem déle, a tak na půjčce přeplatíte mnohem více peněz. Někdy i docela zbytečně, protože vhodným porovnáním nabídek jde najít levnější možnost, kterou navíc doplatíte za kratší dobu.

I prodloužením dob splatnosti o jediný rok se sníží pravidelná měsíční splátka o několik stovek. Jenže právě z tohoto vyplývá ten největší problém – protože pořád velké částky splácíte o 12 měsíců déle. V takové chvíli totiž klient zaplatí společnosti zbytečně mnohem více peněz navíc místo toho, aby se dluhu zbavil dříve a zaplatil za něj méně peněz.

A klient si tak nevšimne dalších věcí

Protože třeba vrácení části úroků za bezproblémové splácení nebo bonus za uzavření smlouvy u nové smlouvy nic neznamená. V prvé řadě je totiž klient potřebuje splnit podmínky, za jakých tuhle akci společnost nabízí.

A když ji klient nesplní, nemá na výhody z akce nárok – a tím pádem je pro něj úvěr mnohem dražší. Nehledě na to, že dárek, bonus nebo vrácené úroky jsou už dávno zaúčtované v celkovém přeplatku.

To je jen jedna věc, která se tak kvůli nízké splátce běžně přehlíží. Většinou ale právě nízkou splátkou společnosti odvádí pozornost zákazníků od mnohem důležitějších věcí – a to je právě roční úrok, poplatky a sankce vypsané v sazebníku poplatků pro případy problémů se splácením.

Dva králové: RPSN a celkový přeplatek

Kouzelně vypovídající RPSN

K tomu se u všech úvěrů ukazuje RPSN – tedy číslo, které o nákladech půjčky vypovídá mnohem více než samotný úrok.

Roční procentní sazba nákladů má v sobě všechny náklady, které jsou s půjčenými penězi spojené – tedy úrok a případně i poplatky za sjednání, poplatek za vedení úvěrového účtu, poplatek za zpracování, administrativní poplatek nebo cokoli dalšího.

RPSN právě dokáže v první chvíli při výběru vyselektovat společnosti, od kterých si nemá smysl vůbec půjčovat. A u těch zbylých je pak žádoucí se hodně dívat, kolik za půjčku ve výsledku celkem zaplatíte.

A velmi upřímný přeplatek

RPSN dobře ukazuje nákladnost úvěru, ale už neukáže tak dobře, u které nabídky klient zaplatí nejméně peněz. Právě proto ve všech reprezentativních příkladech zaznívá formulka: „Celkové náklady splatné spotřebitelem …“

Právě celkový přeplatek na půjčce je tou nejlepší informací, pokud si mezi sebou porovnáváte jednotlivé nabídky. Za půjčku 20 000 můžete někde zaplatit 5 tisíc korun, a někde za ni můžete dát neskutečných 18 tisíc navíc – tedy skoro tu samou částku, co jste si už půjčili.

Co tedy dělat?