Prokrastinace – co můžeš udělat dnes, odlož na zítřek

pár minut

V lidových pořekadlech je více moudrosti, než si dovedeme představit. Již naši předci věděli, že co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. Toto platí beze změny i ve 21. století, jen terminologie se změnila. Odkládání aktivit se v dnešní době říká prokrastinace.

Jak silné může být nutkání věci odkládat?

Prokrastinace se může projevovat v různých intenzitách. Od lehké, kdy odkládání plnění povinností je pouze krátkodobé a kdy se nám tento drobný odpor daří poměrně lehko překonat. Prokrastinace v této podobě je do určité míry normální psychologické chování. Je důležité odlišovat prokrastinaci a lenost. Prokrastinující jedinec může být velmi činorodý, když odkládá konkrétní úkol. Často uváděným příkladem je, že student připravující se na zkoušku, raději uklidí celý byt, než aby se do samotného učení pustil.

Z lehké prokrastinace, kterou zažívá téměř polovina populace, se však může vyvinout chronická forma, která začne negativně ovlivňovat Váš život.

  • STRES – tělo je v neustálém napětí. Nejprve kvůli tomu, že připravovanou aktivitu odsouváte, pak kvůli výčitkám, že jste danou činnost nevykonali, i když jste měli. Po fázi výčitek se stupňuje samotné nutkání vykonání povinnosti odložit, což vede ještě k větším výčitkám a celý proces se opakuje v kruhu.
  • PRODUKTIVITA – Vaše produktivita výrazně klesá, jelikož se věnujete činnostem, které pro Vás nemají v daný moment žádný přínos
  • ROZHODOVACÍ PARALÝZA – Vaše mysl se točí v prokrastinačních smyčkách v takové míře, že výrazně sníží Vaši schopnost rozhodnout se. Na rozhodnutí se nedokážete soustředit, nejste schopni určit prioritu, což vede k následné frustraci.

Chronické odkládání povinností přiživuje vnitřní imperativ a očekávání Vašeho okolí. Vnitřní imperativ Vám velí, že něco musíte udělat, protože…jste stejně dobří jako ostatní, nebo že Vám to pomůže se někam posunout, že Vám to pomůže splnit Váš sen. Z druhé strany na Vás tlačí okolí, jejich očekávání. V práci, ve škole, ve vztahu, prostě všude. Něco musíte udělat, protože se to od Vás čeká.

Únik však není možný a jediné řešení je odkládanou povinnost začít vykonávat.

K odkládané činnosti si často vytváříme pocitový vztah, nejsme emočně neutrální. Je to často až pocit odporu, který nás vede k prokrastinaci. Pokud máte vykonat činnost, na kterou se těšíte, která Vás baví – pravděpodobnost, že ji budete chtít odložit, je minimální.

Pokud mě každou středu čeká pohovor s mým nadřízeným, od kterého nečekám nic dobrého, budu odkládat přípravu na toto setkání. Nepřipravím, nebo připravím nedostatečně důkladně podklady, nepromyslím si, o čem se budu chtít bavit, co se pravděpodobně bude probírat. A výsledek? Šance, že to bude nepříjemný meeting je hlavně kvůli Vaší nedostatečné přípravě vysoká. Na příští setkání se budete těšit ještě méně, ještě hůře se připravíte, atd. Další příklad, ve kterém se možná uvidí ještě více čtenářů, je podání daňového přiznání. To podat MUSÍTE, protože to od Vás požaduje stát. Dalším častým rysem odkládané činnosti je existence hraniční lhůty, do které musí být úkol splněn. V lednu si říkáte, že do podání je ještě mnoho času a že to počká. Čím více se inkriminované datum blíží, tím více se Vám nechce. Podání na poslední chvíli vyšroubuje stres na maximum a příští rok se bude vše opakovat. Jelikož je vše na poslední chvíli, máte pouze omezený čas na případně korekce, zvyšuje se pravděpodobnost chyb, po kterých se Vaše nechuť ještě znásobí.

V tom tkví skrytá hrozba chronické prokrastinace, jelikož její síla se postupně násobí.

Nástrahy 21. století

Žijeme ve 21. století a svodů k prokrastinaci je více než dost. Jedno z největších pokušení nosíme stále při sobě – telefon.

Pokud bych nyní seděl v holém pokoji, měl k dispozici jen studijní materiály, tužku a papír, pak bych pravděpodobně tento článek napsal mnohem dříve. Ale psaní samo o sobě vyžaduje soustředění, pročítání dostupných materiálů a formulování myšlenek. I když mě to baví, je pro mě psaní v tomto momentě povinnost.

To samo o sobě by k prokrastinaci bohatě stačilo. A k tomu mi pípá telefon. Smska, messenger a další jiná upozornění. Na počítači se mi zobrazují příchozí emaily a tak je těch lákadel, proč přestat psát a začít se věnovat něčemu jinému velmi mnoho.

Co za odkládáním povinností stojí

Prokrastinace je ve své podstatě přirozené psychické chování, které způsobuje přetahování o nadvládu mezi různými vrstvami mozku. Jak se náš mozek vyvíjel, formovaly se jeho jednotlivé vrstvy. Například plazí mozek, který od nepaměti zajišťuje naše přežití, je ostražitý před vším novým, nutí nás raději setrvávat v klidu. Tato část mozku je zodpovědná za instinkty. Je nutné dodat, že tato část našeho mozku je nejstarší. Postupně se vyvinuly ještě limbický systém a neokortex. Limbický systém plodí emoce. Neokortex je nemladší část mozku a je zodpovědná za racionalitu.

Prokrastinace vzniká z mezigeneračního konfliktu – plazího mozku a neokortexu.

Příběh slona a jezdce. Plazí mozek je přirovnáván ke slonu. Je silný a těžko ovladatelný. Nokortex je pak vypodobňován jako jezdec. Pokud je jezdec – naše racionálno – silný, pak se slonem pohne, pokud není jezdec dostatečně silný, slon si dělá co chce. Pokud se tedy snažíme něčeho dosáhnout, protože nám to naše racionalita radí, narážíme často na odpor slona – tedy našeho prapůvodního já.

Jak odkládání ovlivňuje náš život

Prokrastinace Vám do života nic pozitivního nepřinese. Ale pokud se s ní rozhodnete bojovat, můžete se o sobě mnohé naučit.

Oddalování povinností je v jistém slova smyslu útěk od reality, útěk od vlastního života. To se negativně propíše do Vaší nálady, Vašich vztahů, kariéry, atd.

Chronické odkládání povinností však může být příznakem vážné mentální poruchy. Takto postižení lidé mají často strach vyhledat pomoc kvůli sociálnímu stigmatu a rozšířenému omylu, že prokrastinace je způsobena leností, nízkou silou vůle nebo malými ambicemi.

Dopad na Vaše finance

prokrastinacePokud se dostanete pod finanční tlak, může se klidně stát, že řešení budete opakovaně odkládat. Většina potíží se však sama od sebe nevyřeší. Opakovaně odkládané řešení může vyústit ve větší finanční svízel, to povede k většímu tlaku a o to větší bude nutkání povinnosti oddalovat. K odkládání se může přidat i rozhodovací paralýza a z tohoto začarovaného kruhu se jen těžko dostává. Ale jako vše v životě, i na tuto situaci existuje řešení.

Konec prokrastinace

Vraťme se opět k příběhu jezdce a slona. Pokud slona nepolekáte, nebo pokud jezdce nevysílíte, pravděpodobně dojdete cíle. Z tohoto příměru budou vycházet i základní dvě rady:

Zkuste si také každý úkol nějak zpříjemnit. Pozvěte známého a domluvte se, že budete přiznání vyplňovat spolu. Pusťte si příjemnou muziku, prostě udělejte cokoli, co Vám Vaše povinnosti zpříjemní.

Konec prokrastinace Vám může i ušetřit peníze. Pokud opakovaně odkládáte rozhodnutí nebo své povinnosti související s Vašimi financemi, nelze očekávat, že se Vaše situace zlepší. Bojujte s nutkáním úkoly odkládat a vytvořte si rodinný rozpočet díky našemu návodu, nebo se konečně pusťte do konsolidace Vašich závazků.

Pokud se rozhodnete s prokrastinací zatočit, držíme Vám palce. Vaše snaha bude určitě po zásluze odměněna.

×

Prosím o hodnocení Prokrastinace – co můžeš udělat dnes, odlož na zítřek

  • Hodnoťte
  • Recenze
  • Vložit

Hodnoťte

Jak byste hodnotili služby a produkty společnosti Prokrastinace – co můžeš udělat dnes, odlož na zítřek?

Zpět

Recenze

Jaká byla poskytnutá služba? Objevily se nějaké potíže? Máte pocit, že společnost naplnila Vaše očekávání? Nic si pro sebe prosím neschovávejte - chceme slyšet o všem - dobrém i špatném.

Vložit

Jste poslední krůček od vložení recenze

Přihlašte se pomocí emailu
Vytvořte nový účet níže
 Vaše recenze nyní čeká na schválení. Zkontrolujte prosím svůj e-mail a klikněte na potvrzovací odkaz.