České státní svátky 2019 v příbězích

Na státní svátky se těší malí i velcí. Snad i ti, kteří do práce a do školy chodí rádi. Zde je přehled těchto důležitých datumů pro rok 2019:

DatumJméno
1. 1.Den obnovy samostatného českého státu
1. 1.Nový rok
19. 4.Velký pátek
22. 4.Velikonoční pondělí
1. 5.Svátek práce
8. 5.Den vítězství
5. 7.Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
6. 7.Den upálení mistra Jana Husa
28. 9.Den české státnosti
28. 10.Den vzniku samostatného československého státu
17. 11.Den boje za svobodu a demokracii
24. 12.Štědrý den
25. 12.1. svátek vánoční
26. 12.2. svátek vánoční

Toto jsou každoročně slavené státní svátky v České republice. Celkově se jedná o 13 dní a všichni máme největší radost, pokud jich co nejvíce připadne na pracovní den v daném roce.

Jen tři státní svátky v roce 2019 připadají na víkend, to je o jeden více, než v roce 2018. Čeká nás několik prodloužených víkendů a Štědrý den připadá na úterý.

Kromě dvou státních svátků kolem Velikonoc, mají ostatní dny pracovního klidu stanovené pevné datum. Datum Velikonoc je odvozeno od výpočtu první neděle po prvním jarním úplňku.

A u Velikonoc ještě chvíli zůstaneme. Byl to právě Velký pátek, který byl naposledy přidán na seznam stávajících dní pracovního klidu. Toto rozšíření schválili poslanci v roce 2015 a Velký pátek jsme měli možnost slavit v roce 2016. Tento státní svátek je však staronový. Na seznamu již byl, ale v roce 1951 byl vyškrtnut.

Pokud se někdy ocitnete v situaci, kdy budete potřebovat urgentně peníze i v den pracovního klidu, pak vězte že i tato možnost existuje v podobě výplaty půjčené částky v hotovosti. Vše je popsáno v tomto článku.

Obstojíte ve znalostní soutěži?

Je to oblíbená kratochvíle reportérů – vyrazit na státní svátek do terénu s jednoduchou otázkou „Víte, co dnes lidé v České republice slaví?“.
Národ se pak baví tápavými pohledy a špatnými odpověďmi. Debaty nad neznalostí respondentů neberou konce.

Není se však čemu divit, že v dnešním uspěchaném světě se dny pracovního klidu smrsknuli pouze na „hurá nemusím do práce“ a důvod, proč se tak děje nás přestává zajímat. Pojďme to tedy spolu napravit a řekněme si to nejdůležitější o každém svátku. To málo, co by každý měl vědět.

Den obnovy samostatného českého státu – jak samotný název napovídá, jedná se o oslavu vzniku novodobé České republiky. Došlo k tomu 1. 1. 1993 na základě usnesení Federálního shromáždění o rozdělení federativní republiky (ČSFR) na dva samostatné státy – Českou republiku a Slovenskou republiku. Do 1.1.1993 existovala Československá federativní republika. 1.1. také slavíme příchod Nového roku.

Velký pátek – o tomto svátku jsme se již krátce zmínili. Velký pátek je součástí tzv. svatého týdne během Velikonoc, kdy byl podle křesťanské tradice v tento den ukřižován Ježíš Kristus.

Velikonoční pondělí – (někdy též Červené pondělí) je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V našem prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. Církevní oslava Velikonoc má zcela jiný rámec, jímž je Kristovo vítězství nad smrtí (tj. vzkříšení) – základní bod celého křesťanství.

Svátek práce – Svátek práce nebo 1. máj je mezinárodní dělnický svátek, který se od roku 1890 slaví 1. května. Svátek byl zaveden jako připomenutí celodenní stávky odborů v USA za zavedení osmihodinového pracovního dne bez ztráty na mzdě. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze.

Den vítězství – je svátek připomínající ukončení 2. světové války. 8.5 je slaven jako den vítězství v Česku, Francii, Norsku, Slovensku, Polsku a zemích Společenství národů. Pro zajímavost uvádím, že některé země slaví den vítězství 9.5.

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje – Slaví se jako připomenutí symbolického výročí příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863. Cyril a Metoděj pomohli položit na Velké Moravě základy církve, nezávislé na Franské říši. Tento krok byl velmi důležitý pro zachování církevní a politické nezávislosti právě na Franské říši.

Den upálení mistra Jana Husa – Slaví se jako připomenutí upálení kněze a reformátora Mistra Jana Husa během kostnického koncilu v roce 1415. Mistr Jan Hus byl římskokatolický kněz, který hlásal myšlenku reformace církve. K jeho odkazu se hlásili například husité a další reformátorské proudy.

Den české státnosti – Toto datum je zároveň svátkem sv. Václava, patrona Čech a Moravy a jednoho z tradičních symbolů českého státu. Svátek připadá na den jeho zavraždění asi v roce 935. Někdy se k tomuto datu také připomíná rok 995, kdy byla za Boleslava II. dobyta Libice a vyvražděna většina Slavníkovců, což v důsledku vedlo k upevnění raného českého státu.

Den vzniku samostatného československého státu – Slaví se jako připomenutí výročí 28. října 1918, kdy zástupci Národního výboru československého zveřejnili provolání o vzniku Československa a vydali zákon o zřízení samostatného státu.

Den boje za svobodu a demokracii – Svátek se slaví jako připomenutí dvou událostí moderních českých dějin spojených se studenty českých vysokých škol. 17. listopad 1939 – V reakci na demonstrace 28. října a nepokoje spojené s pohřbem studenta Jana Opletala rozhodlo vedení Nacistického Německa o uzavření českých vysokých škol na tři roky. V noci z 16. na 17. listopadu provedly nacistické bezpečností složky razie s cílem dopadnout vedoucí studentských organizaci a internovat ostatní studenty. Devět představitelů studentských vůdců (bylo bez soudu popraveno v Ruzyňských kasárnách. 17. listopad 1989 – připomínka 50. výročí nacistických represí přerostla v demonstraci proti komunistickému režimu. Tato událost rozpoutala vlnu nepokojů, které vedly ke svržení komunistické strany.

Štědrý den – je posledním dnem přípravy na vánoční svátky. Ve středověku se někdy jednalo o poslední den roku, který začínal nejčastěji právě na slavnost Narození Páně 25. prosince. Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských vánočních zvyků a pověr, například štědrovečerní večeře a rozsvěcování vánočního stromečku nebo pověra, že kdo se během dne postí, uvidí večer zlaté prasátko.

1. svátek vánoční – První svátek vánoční je oficiální název pro den Narození páně či Boží hod vánoční. Z pohledu liturgické tradice slaví západní věřící tento den jako narození Páně. Pro většinu lidí, kteří nejsou věřící, je dnem, kdy se navštěvují známí a příbuzní.

2. svátek vánoční – Svátek svatého Štěpána připomíná prvomučedníka sv. Štěpána a slaví se 26. prosince. V českých zemích je svátek sv. Štěpána spojen s tradiční vánoční koledou. Na Štěpána odcházeli ze služby čeledíni, příp. i děvečky (které někdy čekaly až do Nového roku). Na odchodnou sloužící dostávali zvláštní koláč, tvořený třemi spletenými prameny do kruhu a ozdobený ořechy, rozmarýnem a pentlemi.

Pro tento přehled jsem čerpal informace převážně z Wikipedia. Až se Vás tedy někdo příště zeptá, jaký státní svátek slavíme a proč, budete umět po přečtení tohoto článku umět odpovědět.

Svátky, které byly navrhnuté, nikoli však schválené

13 svátků není málo, ale kdo by nechtěl víc? Pro zajímavost proto uvedu ještě několik návrhů státních svátků, které nebyly bohužel schváleny.

  • 6. leden – Zjevení Páně, Třech králů a vánoční svátek pravoslavných křesťanů
  • 1. listopad – Svátek všech svatých
  • Druhá neděle v květnu – Den matek
  • 10. prosinec – Den lidských práv (Přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN – 1948)
  • 7. březen – Den narození T. G. Masaryka, prvního prezidenta samostatné ČSR (1850)
  • atd.

Zajímavá je také inspirace, která přišla ze zahraničí. Tato inspirace spočívá v pohyblivosti určitých dnů pracovního klidu. Připadne-li den pracovního klidu na úterý, pak se pracovní klid přesune na pondělí, není-li též dnem pracovního klidu. Připadne-li den pracovního klidu na středu, pak se pracovní klid přesune na pátek, není-li též dnem pracovního klidu, v takovém případě se pracovní klid přesune na čtvrtek, není-li též dnem pracovního klidu. Připadne-li den pracovního klidu na čtvrtek, pak se pracovní klid přesune na pátek, není-li též dnem pracovního klidu. Bohužel ani tento návrh nevstoupil v platnost a tak se nemůžeme těšit na více prodloužených víkendů.